Když jsem ráno vyrážel na nádraží, netušil jsem, jak skvělý den nás všechny čeká. Sešlo se nás sedm a naštěstí měla většina kroj. Měli jsme totiž v ZOO domluveno, že budeme přibráni na slavnostní otvírání pavilónu Velemloků, k nimž máme jako 24. Oddíl Salamandr opravdu blízko.
Cesta až na místo proběhla v naprostém pořádku, a mě až překvapilo, jak moc pohodové to bylo. Díky tomu, že jsme měli výše zmiňované kroje, tak jsme se do ZOO dostali bez zaplacení a bylo nám řečeno, že za hodinu máme být u Mloků.
Do té doby jsme měli čas si prohlédnout zvěř. Vycházková trasa směřující velkým obloukem až k našemu vytouženému cíli – mlokům – byla vytyčena, a vydali jsme se na cestu. I přesto že jsme ze začátku neviděli žádná příliš zajímavá zvířata, tak čím dál tím déle jsme šli, tím zajímavější výběhy jsme potkávali. A není tudíž divu, že jsme zpomalovali, abychom se na všechny ty zebry, gaviály, obrovské želvy a tučňáky podívali. Díky tomu jsme dorazili před Velemlokárium na čas, a ne s 15 minutovou rezervou, jak jsem zprvu počítal.
Mezitím se před budoucím pavilónem začal scházet dav a my jsme měli právě to štěstí, že jsme se na poslední chvíli vklínili mezi 2 skupiny turistů, a dostali se tak až ke hranici za kterou se už nesmělo. Hodně mluvilo o tom jak a proč se vlastně Velemlokárium otevřelo. I přesto, že jsme museli stát nějakou dobu na slunci, stálo to za to. Nejdříve nám byl předveden tygří tanec s obrovskou červenou figurínou tygra, přestřihla se páska, a konečně jsme se vrhli dovnitř.
Největší zklamání pro mě osobně bylo, když jsem se dozvěděl, že se vevnitř nesmí fotit. To mi ale ihned vynahradil pohled na obrovské nádrže s průzračnou vodou, kde se majestátně vznášely tyto majestátní zvířata. Abych se přiznal, nečekal jsem, že budou tak velcí. Největší mlok, který tam byl, měl velikost mojí spolužačky – 150cm a jmenoval se Karl. Byl bohužel jen vypůjčený z jedné německé ZOO, ale i tak mě ohromil. Plně jsem si dokázal představit, proč byl Karel Čapek, po spatření těchto velikých tvorů, inspirován k napsání Války s Mloky.
Když jsme se dostali ven, udělali jsme pár skupinových fotek, a vyrazili směrem, kde se konala výstava Války s Mloky. Tam jsme byli požádáni, abychom udělali dav, který by přitáhl pozornost lidí kolem a naznačil jim, že se tady něco děje. A opravdu se dělo. Přišel autor komiksu Válka s Mloky a odpovídal nejdříve na otázky a poté byl k dispozici k podepsání věnování komiksů. Neváhal jsem ani vteřinu a vydal jsem se k pultíku, kde se prodávali, abych se zeptal, kolik stojí a abych si jeden koupil. V tu chvíli, se tam však objevil pořadatel této výstavy, a poděkoval nám jak za dělání davu, tak i za hlasité čtení části knížky od Karla Čapka Válka s Mloky, kterého jsme se taktéž účastnili. Jeho poděkování mimo jiné obsahovalo i 8 výtisků komiksu, a tak každý dostal jeden, a jeden jsem vzal abych ho mohl dát do klubovny. Všichni byli hrozně šťastní a po vyfocení skupinovky s autorem jsme se vydali oklikou přes pavilon slonů k východu.
Vojta Kotek
Více fotek z akce najdete na rajčeti
Rok se s rokem sešel a opět balíme stany a vařiče a chystáme se být víkend offline.