Na první samostatnou výpravu tohoto školního roku jsme se sešli kolem páté hodiny v pátek, na Úvalském nádraží. Sešel se nás slušný počet, většina nováčků. Chvíli jsme měli strach, že se nevejdeme do autobusu. Naštěstí byl prázdný. Přesto že Brandýs není zas tak daleko, cesta tam trvala málo přes hodinu.
Na místo jsme dorazili přesně podle plánu a bez problémů našli klubovnu brandýských skautů – nádherný srub na velkém pozemku na kraji města. V takovém srubu, který má i malou tělocvičnu by se vešlo určitě celé středisko!
Jako první jsme museli pořádně seznámit. Jak nováčci mezi sebou tak i nováčci s vedoucími – s některými z nás se ještě neviděli. Po večeři jsme se odebrali spát.
Druhý den jsme se si pověděli něco víc, o tom kdo to ti skauti vlastně jsou, a co to znaméná býti vlčetem. Také jsme vyrazili na procházku po městě a viděli krásný brandýský zámek a něm dělo a ovce. Sobotní večeři jsme se rozhodli nekomplikovat a opekli buřty.
V neděli nás čekala cesta domů. Po tom co jsme se zabalili a uklidili po sobě srub, jsme se vydali na cestu, na druhou stranu města na nádraží. Cesta nám zabrala bezmála hodinu ale bez problémů jsme to stihli. Jediná malá komplikace nastala na nádraží v Poříčanech, kvůli zpoždění vlaků. Ale i to jsme zvládli a na oběd už jsme byli doma.
Fotky z výpravy najdete na rajčeti.
Je osm hodin a halu úvalského nádraží okupují dvě desítky skautů z 24. oddílu Salamandr. Nasedáme na vlak směr Praha. Jízda trvá sotva půl hodiny a vystupujeme v Srbsku. Stále se tu ale mluví česky, je to totiž městečko kousek před Berounem.
Září je měsíc shonu. Protože skautský vedoucí obvykle stráví doma během prázdnin tak pět dní, musí se celé soukolí oddílů rozpohybovat až v září. A to je také důvod toho, proč napsat pár slov o zahajovací výpravě, trvá tři týdny. Priority jsou zkrátka jinde 🙂
Nutno podotknout, že chvíli před tím, než jsme vyšli z vrátek u kluboven, zvoní telefon a volají Miki s Robinem a ptají se, kdy půjdeme kolem Esy – továrna směrem na Jirny, že na nás počkají. Inu, po pěti letech naše cesta nevede k Vyšehořovicím a kluci zrovna letos instrukce k výpravě nečetli pořádně 🙂 Ale doběhli nás.
